ČT A ČRO ZíSKAJí ZE ZVýšENí POPLATKů PříšTí ROK ZHRUBA 1,2 MILIARDY KORUN

Praha - Česká televize získá příští rok díky zvýšení koncesionářských poplatků navíc do rozpočtu 865 milionů korun, Český rozhlas bude mít o 331 milionů korun více. Ministerstvo kultury navrhuje v přepracovaných návrzích mediálních novel zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Na tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

"Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. Na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám. Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob," uvedl Baxa.

Původní návrh novel z loňského roku kritizovala komerční média. Podle Baxy byla na některých částech nového návrhu s komerčními médii shoda a na některých shoda nebyla. "V uplynulých měsících jsme se účastnili tří setkání pracovních skupin k velké mediální novele, přičemž na tom posledním nám byly představeny základní parametry novely, kterou dnes prezentoval ministr Baxa. Konkrétní paragrafové znění nyní procházíme. Hodně práce je však ještě před námi při přípravě memoranda, které je z našeho pohledu zcela zásadní z pohledu dlouhodobé stability duálního systému," řekla ČTK mluvčí Asociace komerčních TV Marie Fianová.

ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se přitom poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005.

Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození ČT i ČRo od placení DPH. Zatímco nové příjmy budou nabíhat postupně, tak DPH by firmy musely platit hned.

Přepracovaný návrh i nadále počítá s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. O těchto uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. Nelíbí se to vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi (Piráti). "Jsou lidé, kteří nekonzumují veřejnoprávní zpravodajství skrze internet, a to mi přijde jako rozšíření nad rámec: může se dívat, tudíž by měl platit," řekl dnes novinářům. S valorizací poplatků ale souhlasí.

U firem by byla nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do 24 lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. Podniky od 25 do 49 zaměstnanců budou platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a například firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.

Novela rovněž nově omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z roku 2023. Důvodem je nadměrné užívání sponzoringu pořadů v ČT. Vysílatelé budou také muset odvádět 25 procent financí do Státního fondu kultury.

Baxa se rovněž dohodl se zástupci veřejnoprávních médií na vytvoření memoranda, které bude upřesňovat veřejnou službu a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let.

Podle generálního ředitele České televize Jana Součka je termín rok 2025 pro zvýšení poplatku velmi důležitý, protože jinak by čelila radikálnímu propadu příjmů. "Umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce," dodal. Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je finální návrh kompromisem, který vzešel z jednání s politiky a komerčním sektorem. "Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku," dodal Zavoral.

Čeští mediální vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Česká unie vydavatelů (ČUV) a Asociace online vydavatelů (AOV) uvedli, že návrh zákona daleko více reflektuje současnost a více řeší témata, která vydavatelé považují za podstatná. Mezi ně patří oblasti poslání veřejnoprávních médií, jejich hospodárnost a efektivita, nastavení komerčních pravidel v jednotlivých typech médií veřejnoprávní služby, respektování typů médií, mechanismus zavádění nových a podstatných úprav existujících způsobů šíření veřejnoprávního obsahu veřejnosti nebo férový přístup do archivů pořadů veřejnoprávních médií ze strany komerčních provozovatelů, jež by měl být součástí memoranda. Právě znění memoranda považují za podstatné nedořešené téma.

2024-05-15T08:30:10Z dg43tfdfdgfd